Datum: 06.12.2009

Vložil: Šárka Tomášková

Titulek: Kde se bere ta zloba a nenávist?

Po přečtení všech zde umístěných diskuzí mě napadá jen jedna otázka. Kde se bere ta zloba a nenávist. Proč si neustále vedení školy jen obhajuje své činy a nesnaží se ani trošku naslouchat, měnit a vycházet vstříc. Mrzí mě, že místo řešení návrhů ze stran rodičů se nustále musíme potýkat s nevolí.
Chtěla bych moc poděkovat panu Starostovi za jeho práci. Ve škole je po letech vidět jeho snažení a rekonstrukce, které proběhli, škole "sluší". Bohužel však neustále narážíme na lidský faktor. Se strany zřizovatele hodnotím kladně kroky, které přímo souvisí s financováním. Mezilidské vztahy ale řešeny nejsou. Jsou přehlíženy a dovoluji si říci, že před nimi zřizovatel straká hlavu do písku. Vím, je to těžké uspokojit všechny strany. Bohužel však nedochází k diskuzím a snaze hledání společného řešení.
V předešlých letech jsme (mluvím za rodiče žáků v mateřince) hodně bojovali za odvolání tehdejší paní ředitelky s vidinou toho, že se "něco" zlepší. Všechny nás to stálo hodně úsilí. Toto vyšlo vniveč. Řekla bych dokonce, že se vztahy ve směru k rodičům zhoršili. Doufám, že to nejdůležitější za co jsme v loňském roce bojovali, a tedy udržení si našeho perfektniho pedagogického sboru v mateřince a zlepšení spolupráce ředitel - zřizovatel - pedagogický sbor školky se alespoň podařilo a ovzduší uvnitř se zlepšilo.
Prosby rodičů se minimálně 3 roky (čas kdy můj Ondřej navštěvuje školku) točí stále o kolo jedněch a těch stejných věcí.
1. Jídelna
a) skladba jídelníčku
b) docházka na odpolední svačiny
c) svačiny na školní výlety
2. Okolí školy
a) stav dětského hřiště
b) zanedbaný stav okolí školy
c) bezbariérový přístup pro maminky s dětmi
d) a nyní nám přibylo i parkování a zakázaný vjezd do areálu


Jídelna a její neochota hýbe celou školou
Od doby nastoupení nové paní vedoucí do školní jídelny jsem nabyla dojmu, že jakákoliv prosba je brána jako kritika její práce. Ani jednou se neměla snahu zamyslet nad tím co dělá a jak to dělá. Jídelníček se nám hodně změnil ano. Bohužel však jen na papíře.
- Většina jídel je stále dělána z polotovarů.
- Naše prosebné volání o občasné pečení je bráno jako přítěž.
- Lenost zaměstnanců a snaha dětem vyjít vstříc je do nebe volající.
Naprosto souhlasím s paní Tauer ve všem co uvedla. A prosím. Apeluji na Vaši inteligenci paní vedoucí školní jídelny, zkuste se zamyslet jak by naše prosby šly uskutečnit. Všechno jde když se chce. Není to otázka peněz ani toho, že jsme sloučeni se školou. Zkuste popřemýšlet a přestat se ježit. Zkuste se oprostit od toho, že napadáme Vaši osobu. Nejde nám totiž o Vás. Jde nám o naše děti!!! Snažíme se Vás již dva roky poprosit o snahu, nehodnotíme Vaši osobu ani práci. Toť vše.
Prosíme Vás o:
- méně polotovarů, více domácí stravy
- více barevnosti a lepší skladbu jídelníčku čítající cerálie, zeleninu, ovoce, mléčné výrobky a nějaké to pečení
- vraťte nám prosím odpolední svačiny zpět
- neberte nás a naše děti jako otravný hmyz
- zkuste vařit tak chutně jako doma

Okolí školy aneb co kdybyste jste sem vůbec nechodili
Budu se opakovat, ale již "pár let prosíme" o alespoň oplocení dětského hřiště. O stavu prolízaček nemluvě. Celkově vzhled okolo školy je velmi neutěšený. Estetično se u nás nepěstuje. Pritom je to opět jen o snaze mít okolo sebe krásně a potazmo o lenosti. Přitom pár rukou ve škole máme, že? Stejně tak i zlepšit přístup maminkám do školy je jen o chuti do práce.
Zákazy a opatření to je způsob jakým chceme jít dětem příkladem. Jen do toho. Oplocení jediného místa, kde jsme všichni (škola i skolka) měli možnost bezpečně vysadit své ratolesti a poslat je do školního života vzniklo z jakého důvodu? Proč??? Opakovala bych se, paní Tauer to vystihla přesně. Přečtěte si její názor. I já bych chtěla vědět kdo jmenovitě o tomto rozhodl, důvody, které k tomuto "opatření" vedly a kdo to zaplatil. Je mi Vás opravdu líto.
Nezbývá mi jen dodat, že mi zůstává z jednání a vystupování vedení školy a jejího přístupu k rodičům a potažmo i dětem nepříjemná pachuť. Bojovali jsme tvrdě za odvolání dřívějšího vedení a uděláme to znovu pokud to bude nutné. Mrzí mě, že nechcete hledat společnou řeč a na vše nám odpovídáte paní ředitelko rezolutním ne. Vše sliby jsou plané a činy jsou přesně opačné. Jste tu pro nás, placená z našich peněz. Vaše práce je posláním a věřím, že ji děláte dobře. Pojdte prosím společně najít cestu k diskuzím a řešení žádostí ze stran rodičů. Oprostěte se od pocitu osobních útoků a nehledejte za vším kritiku. Nám jde opravdu jen o blahu našich děti a nikoliv o Vaši osobu. Stále je a bude co zlepšovat. Stačí jen chtít dívat se objektivně a věcně řešit nastalé prosby.

Děkuji